V této kapitole se budeme snažit získat co nejvíce informací o vůbec prvních začátcích myslivecké činnosti. Víme, že v dobách dávných bylo právo lovu výhradně určeno majitelům panství a jejich hostům. Dnes už víme, že na sucholožsku byl uloven už v prvních letech dvacátého století jelen, víme, kdy byl první pacht honitby a kolik stál, a začínáme dávat dohromady i další skutečnosti přes rok 1947, kdy byl vydán oficiálně první zákon o myslivosti, který platil dlouhou dobu,co se lovilo v počátcích myslivecké činnosti, jak to bylo s hájením a odlovem, a která zvěř je domácí, a která se zabydlela až v průběhu doby. To vše bude postupně už proto, že se blíží kulaté výročí organizované myslivosti v naší obci.


Historie do roku 1948


Pozemky před první světovou válkou patřili v Suché Lozi a okolí rodu Kauniců. Ti na nich i lovili zvěř. K lovu si zvali většinou úředníky z Uh. Brodu a další své panské hosty. Jako honce zvali na své hony i občany Suché Loze.

Hlavního hajného celého panství Kauniců dělal pan Kubiš z naší obce. Podle dochovalých pramenů a vyprávění i starších pan Kubiš byl uznávanou osobností, byl to člověk s přehledem odborník na lesy i na zvěř. A jak to patří k celému koloritu, když byla zvěř a byla na panském, tak k tomu patří také pytláci. Ti byli z chudé vrstvy obyvatel. Do tohoto období je nutno také vzpomenout skutečnost, že v trati Čtvrtě na sucholožsku byl v letech 1908 až 1910 střelen jelen. Lovcem byl nějaký pan Trčka z Uh. Brodu.

V roce 1924 přichází k první parcelaci . Nerozparcelovaná půda zůstává jako zbytkové hospodářství“,které odkupují vyšší státní úředníci a jejich známí. Tak se „zbytkovým hospodářstvím“ stává i hospodářství Volenov, tak jako i v okolí – v Bánově nebo Ordějov. Volenov spravuje statkář Jan Uhlík, výměra tohoto statku byla asi 750 ha, včetně Dráčovy. Statek měl i svoji honitbu a to Řady, Dubinu a Dráčovy. Jan Uhlík byl nejen správcem statku Volenov, ale byl i zvolen do obecního zastupitelstva a pak jako starosta obce Suchá Loz si vede velmi dobře stará se o obecné a prospěšné záležitosti pro občany. Zakoupil pro obec les "Březina", kde odprodává dříví občanům, kteří les nevlastnili (singularisté). Podle tehdejšího loveckého zákona mohla být uznána honitba o výměře 150 ha souvislých pozemků.

V Suché Lozi vzniká v té době první honitba a to vlastí pánové Čubík, Šenkéř, starosta Uhlík. Uhlík však dlouho už nevydržel, a prodává statek Volenov sourozencům Dostálovým. Dostálé však nemají zájem o provozování myslivosti, a tak je katastrální území Suché Loze propachtováno zájemcům. Licitace se zúčastnili mimo sucholožských občanů i někteří bánovjané –nějaký Beníček, Mandíci, Mahdal (Froliš) a mlynář Podhořák, kteří měli o honitbu velký zájem. Když ale viděli že sucholožané honitbu nemíní pustit, tak nadhazovali při licitaci až při částce 6000 Kč odstoupili. Takže první nájem ze sucholožské honitby byl včetně daně celkem 6150 Kč. Na tu dobu částka značně vysoká. Honitba tak připadla panu Janu Rožkovi a jeho společníkům – pánům Janu Kubišovi, Ferdinandu Kubišovi, Josefu Polanskému, Ferdinandu Polanskému, Bohumilu Čubíkovi, Janu Bujáčkovi a Josefu Kunovskému. Díky Bohu, od té doby až do dnešních dnů je tato honitba v držení sucholožských občanů. A jak to bylo s funkcemi? Předsedou se stal Kubiš, Rožek hospodář, Kubiš Fr. pokladna. Protože nájemné bylo vysoké, bylo nutno ulovenou zvěřinu prodávat. Zajíce se prodávaly do Přerova, koroptve se prodávaly do Uh. Brodu. Samozřejmě, že pokud výnos z prodeje nedosahoval výše nájemného, tak společníci museli sáhnout do vlastních kapes, a rozdíl uhradit ze svého. Společníci dostávali na hody a před vánocemi z honu každý po jednom zající, koroptve se nepočítaly do odlovu. Pokud některý měl zájem o zajíce dalšího mohl jít lovit do Sudenisk, nebo Dubiny, nebo do Léščí za Vrch, v blízkých částech honitby - v komoře se individuelně lovit nesmělo.

V tomto složení vydrželo se až do druhé světové války. Za okupace pušky se odevzdaly a tak se množilo pytláctví – okaři a paličáři. Po válce honitbu pronajímá pan Jan Kubiš se svými společníky - Ferdinand, Kubiš, Jan Bujáček, Jan Rožek, Otakar Mahdal, Frant. Beníček.

V roce 1946 nařízením pořádají se myslivecké kurzy a zkoušky z myslivosti. V roce 1947 vychází Zákon o myslivosti – starším známý Zákon 225/ 1947, který platí velmi dlouhou dobu a vzpomíná si na něj i dnešní střední myslivecká generace. Myslivecká organizace se rozrůstá o další členy – Cyril Mahdal, Jan Polanský, František Bujáček, Jan Kunovský , Josef Pomykal a další.

Lovná zvěř – z počátku zajíc a koroptev, divoký králík- v hojném počtu, v lese několik kusů srnčího, po druhé válce údajně přes zamrzlý Váh před postupující frontou se objevuje černá.

V roce 1948 dochází k zásadnímu zvratu v celkové politice státu, k moci se dostává KSČ a tato skutečnost se promítá silně i do myslivosti. V roce 1949 je založena Lidová myslivecká společnost Březina Suchá Loz

Ale o tom až příště..


Bohumil Čubík, jeden ze zakladatelů sucholožské myslivosti